Bolesti svalů a kloubů

26.09.2018 |


“Nikdo se nemůže vrátit zpět a začít znovu, ale každý může začít dnes a vytvořit si nový konec.”

— Maria Robinson

Bolestivost kloubů a svalů, ať v zátěži nebo v denním životě, může být nepříjemná až velmi limitující záležitost. Náhodné píchnutí nebo kontinuální bolest je většinou velmi otravná záležitost. Jak k tomuto problému přistupovat a jak jej řešit? V tomto článku se budeme věnovat dlouhodobým problémům. 

Spousta klientů, kteří trpí bolestivostí kloubů, přijala svůj problém jako trvalý, neměnný stav, vycházející z  lékařského posouzení nebo z konzultace s fyzioterapeutem. Dost často slýchám klienty říkat: „takhle už to mám dlouho,“ nebo“ takhle křivá záda mám odmala,“ nebo dokonce “s tímhle jsem se už narodil”.

 

Abyste pochopili souvislosti, popíšu vám pár základních pravidel, kterými se při práci řídím:

 

Žádný stav těla není neměnný.

Dobře nastavený pohyb pomáhá tělu v mnoha směrech. Nemusí však být schopen vyřešit 100% daného problému. Někdy je prostě 10% úleva maximum, kterého jsme jako trenéři schopni dosáhnout. V dané situaci i lehká úleva od trvajících potíží může být skvělý výsledek.

Respektuji zdravotní posudek, ale nenechám se jím svazovat.

Neřeším příčiny, proč se tak stalo. Snažím se analyzovat aktuální stav klienta a vytvořit jakýsi nulový bod, od kterého se bude vše odvíjet. Když budu příliš dbát na předchozí diagnózy, může mě to zabrzdit při práci, když ji ale nebudu respektovat, mohu klienta poškodit. 

Před několika lety jsem pracoval s klientkou, které ortoped navrhl třetí operaci kolene. Ten samý lékař, ta samá situace. Zeptal jsem se klientky, jaký si myslí, že bude mít ta operace úspěch, když už se opakuje se stejným výsledkem a jestli nechce zkusit jiný přístup? Rozhodla se pro variantu druhou – to byla situace, kdy jsme se nenechali svázat diagnózou. Pracovali jsme dlouho a výsledek byl pro její život a aktivity uspokojující. Stalo se nám ale i to, že trénink byl na koleno příliš, a museli jsme ubrat – situace, kdy jsme naopak diagnózu respektovali, a zmírnili jsme tempo, abychom tělo ještě více nepoškodili.

Pokud se neprojevuje výsledek hned, nepanikařím.

Dlouhodobé až chronické problémy jsou často frustrující nejen pro klienta, ale i pro trenéra. Vyžaduje to velkou víru v to, co děláte, a notnou dávku trpělivosti. Tělo je na stávající stav navyklé, a i když budete některé věci měnit, bude se bránit. Chvilková zvýšená citlivost v dané oblasti na začátku není nic neobvyklého. Tohle je v rukou trenéra. Musí vědět, co dělá, a jaké momentální následky to může přinést, a tím myslím jak ty dobré, tak ty i nepříjemné. Nezapomínejte, že tělo se do špatného stavu dostává dlouhodobě, tudíž i dlouhodobá práce mu může pomoci.

 

Kde většinou problém vzniká?

 

Nejčastější příčina dlouhodobých potíží je špatné držení těla, a s tím většinou spojené špatné propojení napřimovacích programů v těle s CNS (centrální nervovou soustavou). Na to, abychom vědomě korigovali každý detail pohybu po celý den, není náš mozek stavěný. K tomu slouží CNS, která řídí spoustu svalové aktivity, aniž bychom si to uvědomovali. Jedná na základě vjemů a smyslů, které máme – hmatu, zraku, sluchu, Eustachovy trubice pro rovnováhu a pro základní přehled. 

Pokud jsou tyto programy špatně nastaveny (sedavé zaměstnání, jednostranná zátěž, špatné držení těla),  dochází k substituci funkce. To znamená, že svaly, které byly určeny k napřímení a držení těla, jsou málo až velmi málo aktivní, a jejich místo a práci zastanou svaly jiné. Tím, že využíváme slabší svaly namísto původních, dochází k jejich velkému opotřebení. Je to jako byste najednou místo autem začali chodit nakupovat do obchodu vzdáleného 5 km každý den pěšky. Obojí (auto a vy) se časem opotřebuje, ale vy nejspíš dříve. 

Máme tu tedy skupinu svalů, které jsou přetěžovány každý den: lýtka, čtyřhlavý sval stehenní, třísla, vzpřimovače trupu, prsní svaly, ramena, biceps atd.. V těchto svalech, které se přetěžováním pomalu zkracují, se ukládá zbytkové napětí. Kvůli tomu bývají svaly při masáži bolestivé, při chroničtějších případech citlivé i na pouhý dotek. Z tohoto řetězce už mohou vzejít jen další následné problémy, bolesti kloubů.

Kloub je tahem zkrácených a přetížených svalů nucen fungovat mimo svou přirozenou osu – oděrem v kloubní jamce se poškodí kloub samotný, kvůli špatnému vedení je úpon svalu namáhán a extrémně opotřebováván.  

Sval je zkrácen a neustálé napětí se pomalu kumuluje – bolestivost samotného úponu, bez přímého ohrožení kloubu může stále vyvolávat bolest, která může vést k závěru, že jde o kloub.

Otékání kloubů nebo končetin – při špatném používání svalů a kloubů může dojít k útlaku krevního a lymfatického systému, což může vést ke špatné cirkulaci a otokům či většímu zavodnění. Tento stav může být příčinou např. chladných (nedokrvených) končetin.

Brnění prstů – v extrémním případě může docházet špatným používáním svalů k útlaku nervů, nemusí se nutně jednat o skřípnutí, ale jen o mírný tlak, který se může projevit brněním končetin.

 

Jak si pomoci?

 

Masáže, rolování, masážní míčky

Nejrychlejší řešení, které nám dodá úlevu od akutních problémů. Z dlouhodobého hlediska ale nepřináší řešení. Kromě uvolnění napětí v zatížených oblastech nám dlouhodobě nepomáhá. Účinek ustupuje individuálně a dle potíží. Každopádně je to skvělý doplněk a úžasná relaxace pro tělo. Při dlouhodobém provozování pomáhá v prevenci zranění.

Strečink

Při strečinku aktivně uvolňujeme přetížené části a posilujeme partie, které by nám měly pomoci plnit denní aktivity nebo vylepšit náš sportovní výkon. Jde o velmi dobrý nástroj, pokud jsou ale pohybové programy ve špatném stavu, může přinášet ještě více problémů. Technika cviku zajišťuje bezpečí těla z pohledu mechaniky, správné zapojení svalů zajišťuje bezpečné využívání těla a nepřetížení svalového aparátu.

Cvičení s prvky vývojové kineziologie

Děti se přirozenou cestou učí pohybu. Krásně na nich vidíte prvky napřimovacích programů, které postupně vlivem životního stylu ztrácíme. Správně přeprogramovat tělo zpět do tohoto původního nastavení nám dovolí ulehčit přetíženým oblastem, a dlouhodobě nastavit jakýsi obranný systém těla, který nás bude chránit v denním životě i při maximální zátěži. Žádá si sice nejvyšší časovou náročnost, avšak zaslouženě přináší dlouhodobé účinky. Jde o znovuvyvolání tohoto napřimovacího programu, se kterým jsme se všichni narodili, jen jsme ho časem ztratili, zapomněli nebo narušili.